zpět

Pow Wow 19.2.2000
Praha - Dolní Počernice

Pozvánka
Články

Nahoru

Kdo neopomněl navštívit letošní české pow-wow 2000 v Praze ve dnech 19.-20.2., byl jistě nadšen účastí pravé indiánské rodiny Naminghových. A tak mezi kapelami seděli u svého bubnu skvěle vypadající Lindbergh Namingha, Indián kmene Hopi, který žije v Německu, jeho žena Sonnhild i tři děti, které se umně účastnily soutěží v tancích. I když naše i německé kapely hrají velice dobře, fandím jim a obdivuji je zároveň, dá se říci že i v tomto skromném složení Indiáni dokázali, že jim je jejich skvělý hlas dán shůry.

Po skončení oficiální pow-wow se hrálo až dlouho do rána a došlo i na rozhovory o písních a tancích. Euroindiáni dávali nenuceně u bubnu otázky a Indiáni anglicky odpovídali. O to co jsem si stačil alespoň trochu zapamatovat, se s vámi nyní rozdělím.

1. Bubeníci musí vždy přizpůsobovat rychlost písně nejstaršímu tanečníkovi, musí na něj brát ohled. Proto dochází k tomu, že někdy je jedna a ta samá píseň zpívána rychleji a někdy pomaleji.
2. Namingha tvrdí, že jen 2% písní k tancům má slova, většinou se jedná jen o nápěvky, které se Indiáni učí fonetickým odposlechem. Mnoho písní, které slova měly, nebyly zapsány a zanikly. Slova a jejich překlady jsou i pro Indiány problém.
3. Připomínky k hodnocení našeho letošního pow-wow. Objevily se drobné chybičky, ale jinak bylo připraveno perfektně. Naminghovi pow-wow hodnotili velice kladně. Hlavní připomínka s úsměvem ve tváři byla k uvedení jedné písně k soutěži v tradičních tancích. Když ji kapela začala hrát, Naminghovi děti se začali smát, neboť šlo o píseň která je při pow-wow určená dětem.
4. Při bubnování při velkých ranách se paličky nemají od bubnů zvedat silou, ale mají se nechat volně odskočit, ruka odpočívá.
5. Na jihu jsou písně celkově rychlejší než na severu Plání.
6. Někdy se u jednoho bubnu sejde i více než dvacet bubeníků, a tak sedí kvůli místu k bubnu bikem a používají delší a ohebnější paličky! Většinou jsou zhotovovány z nylonu, aby dobře pružily při dopadu na buben.
7. Při pow-wow v USA bývá libůstkou indiánských kapel, že tanečníkům komplikují život tím, že stopky mezi jednotlivými "slokami" dělají jinde. Tanečník se tak musí rychle zorientovat a dokázat opravdové svoje taneční umění. Je to skvělé pro diváky a projeví se tím taneční cítění soutěžících.
8. A jak je to u Naminghů doma s jazykem? Mluví německy i anglicky.
9. Naminghovi mají opravdu napilno - několikrát v roce se účastní pow-wow v USA, před 14 dny byli na pow-wow v Arizoně, před týdnem pořádali stejnou akci v Německu. Jezdí i do Jižní Dakoty a na slavný Crow Fair do Montany.

Co jinak přineslo pow-wow? Skvělou produkci Euroindiánů ze SRN při tanci s kruhy jejich řady se rozrostly a tančí skvěle. Byla zvolena Miss pow-wow 2000 - Šárka Ulrichová a Vícemiss pow-wow 2000 - Lucie Sitařová. Byla předvedena rekonstrukce jednoho téměř zapomenutého tance s chřestidlem a perutí. Řadu tanců předtancovával a do kruhu všechny zval nám již známý Indián Donald (Mohawk). Nezbývá než konstatovat, že pow-wow má již své místo v tradici Indian corralu a že přináší stále něco nového. A nyní ještě výsledky:

Tradiční
muži
1.Namingha Nuvaquahu
2.Vaculka Tomáš
3.Swamp Donald

ženy
1.Kohoutová Ludmila
2.Švárová Andrea
3.Matoušková Jindřiška

Women´s Fancy Shawl
1.Felber Rana
2.Namingha Nuquangdala
3.Rendlová Helena

Men´s Grass
1.Gelmuth Michael
2.Lampret Jöm
3.Malo Jürgen